Pondělí 29. 6. 2026

Proč tu stojí ten tank?! Nor Haugland uprostřed ruské invaze

V noci slyšel zvláštní hluk, a když ráno sešli s přítelkyní v mladoboleslavském hotelu Věnec na snídani, viděl smutné a skleslé tváře lidí okolo. „Bylo to zvláštní, divná atmosféra, ale nevěděli jsme, co se děje.“ A tak John Haugland „bezstarostně“ dojedl míchaná vajíčka, dopil kávu, pak nasedl do auta a vyrazil do Mšena na návštěvu za Miroslavem Cejpem, pozdějším manažerem závodního oddělení Škody. Jenže po pár stovkách metrů zastavil u železničního přejezdu, kde na druhé straně spatřil tank.

Tank v normálním provozu.

Haugland nechápavě vystoupil z auta a ze šoféra před sebou se snažil vymámit, co se to tu děje. „Russische Invasion,“ zakřičel německy.

Byl 21. srpen 1968. Nor Haugland jen o pár dní dříve poprvé dorazil do Československa, aby se tu ucházel o pozici továrního pilota Škody. V rámci Evropského poháru cestovních vozů si střihl i čtyřhodinovku na okruhu v Brně, aby o tři dny později místo poklidné dovolené zblízka zažil zásadní – a smutný – zvrat československých dějin.

Do země přes noc vtrhla vojska Varšavské smlouvy pod záminkou internacionální pomoci, aby zarazila svěží nadějný vánek Pražského jara. „Byl to šok. Auto jsme otočili a jeli zpátky do hotelu. Tam nám bylo řečeno, že nemůžeme ven a musíme tam zůstat. Trvalo tři dny, než nám řekli, že můžeme jít,“ vzpomínal Haugland v projektu Paměť národa, kterou finančně podpořil Nadační fond Škoda Auto.

Pak Nor, tehdy 21letý mladík, raději chvátal z okupované země pryč. Dostal radu, aby se vyhnul hlavním tahům, a tak přes „okresky“ zamířil do Chebu a pak do západního Německa.

Po cestě viděl ruské tanky ničící domy, na řadě míst i chaos. A jen co s přítelkyní překročili hranice, zastavili u obchodu a koupili si symbolicky dvě lahve coly. „Cítili jsme – teď jsme volní, teď jsme doma.“ Zavolali do Norska, kde byli jejich blízcí bez informací plni strachu.

Divoké revoluční dny ale stejně v Hauglandovi nesmazaly chuť spojit svůj profesní život se škodovkou. Za tovární tým najezdil Nor sto tisíc ostrých závodních kilometrů, vybojoval 106 vítězství včetně Barum rallye či Bohemia Rally a okusil i slavný Nürburgring.

S angažmá se rozloučil v roce 1990, paradoxně ve chvíli, kdy ze země konečně definitivně zmizela okupační vojska, která tu měla být „dočasně“. „Spousta lidí říká: ‚Johny, ty jsi přišel s Rusy a odešel s Rusy. A my víme, že máš ruské prarodiče. Není na tom něco?‘ Ale není,“ usmíval se po letech Haugland, který byl dlouho rekordmanem v počtu triumfů na Bohemia rallye, kde slavil sedm prvenství.

Do už svobodné země se ale pravidelně vrací, pro mnohé motoristické fanoušky je tu legendou i živou studnicí vzpomínek. „Když to srovnám s kolegy z jiných týmů, tak Škoda se nejlépe stará o své bývalé jezdce. Mám dobré kontakty i s muzeem, ostatně já už jsem taky muzejní kousek,“ říkal Haugland.